Lom Kobyla u Koněprus

Datum: 30/04/2011

Exkurze-lokality-výpravy


Kobyla

49°54'46.827"N, 14°4'53.221"E

Do prostorné důlní jámy podkovovitého tvaru vede přístupová štola o délce kolem 100m. Není těžké ji najít, stačí sledovat značení okružní vyhlídkové trasy od parkoviště před Koněpruskými jeskyněmi. Svítilna není potřebná, klaustrofobici vydží. Po průchodu štolou nám Česká speleologická společnost připomíná význačného badatale této krasové oblasti, Jaroslava Petrboka (1881-1960). Jeho pamětní deska je umístěna na skále vpravo. J. Petrbok se podílel na výzkumu zdejších krasových jeskynní. V tzv. Zlomené sluji a zejména v Chlupáčově sluji byly nalezeny fosilní pozůstatky fauny z poslední meziledové doby (riss-wurm): jeskynní lev, stepní kůň, hyena či medvěd. 

V lomu se těžily narůžovělé slivenecké vápence (tzv. kronoidové, tzn. původem z mořských lilijic). Na "útesu" uprostřed lomu i na celé severozápadní stěně je velmi zřetelný fenomen tzv. očkovského přesmyku. Během variského vrásnění byly na odolné a orogenním procesům vzdorující vrstvy sliveneckých a koněpruských vápenců od severu nasunuty straší vrstvy požárského souvrství (svrchní silur) a lochkovského souvrství (spodní devon). Starší vrstvy jsou zde tedy uloženy na sedimentech nejméně o 20 milionů let mladších. Nasunutou formaci lze odlišit na první pohled, jednotlivé vrstvy jsou jemnější a liší se i barvou. 

Na Kobyle bylo nalezeno mnoho prvohorních fosilií, ale sběr v suti dnes už nedává mnoho šancí vzhledem k postupujícímu zarůstání vegetací. Kopání ve stěně není legální ani bezpěčné.    

Obr. dole: očkovský přesmyk, pohled na severozápadní stěnu.

Vlevo dole: přístupový tunel v pohledu z lomu; vpravo: "útes"

Dole: slivenecký vápenec

Dole: Zlomená jeskyně

 
„Vhodnou základnou pro manželství je oboustranné nepochopení.“ Oscar Wilde