Landek - přirozené výchozy uhelných slojí za branou dolu Anselm (Ostrava)

Datum: 09/08/2012

Exkurze-lokality-výpravy


49°52'1.794"N, 18°16'9.386"E

Podrobný popis této lokality je podán v knize Geologické vzcházky Českou republikou (zpracovali Vašíček a Skupien). Autoři doporučují přístup od křižovatky asi 200m před hlavní branou hornického muzea směrem k Odře, pak přibližně 400m po břehu řeky po proudu až k první odbočce doleva. Zpustlá a blátivá cesta vede mezi zarůstající haldou (nalevo) a pozůstatkem slepé meandry Odry (tudy tekla řeka před regulací). Po nějakých 300m se mezi stromy objeví bývalé správní budovy dolu Anselm (též Eduard Urx). Areál hornického muzea se zde otevírá svou zadní plotovou branou, z níž pokračuje upravená asfaltová cestička. Lokalita s obnaženými výchozy je vidět zdálky, místo je pěkně vyčištěné od náletů a dobře přístupné. Hned u zadní brány si můžeme všimnout cedule, jež zde připomíná starou štolu na uhelné sloji Neočekávaná. Terén je zarostlý, Neočekávaná je též neviditelná. 

 

Doplňuji, že přístup na lokalitu je podstatně jednodušší během provozní doby hornického muzea, protože pak je možné projít areálem přímo. Vstupné se přitom neplatí. Parkování před muzeem zdarma.

Kdo v hornickém muzeu v Landeku nebyl, může si navštěvu lokality zpestřit exkurzí. Popravdě řečeno, mám z ní ovšem rozpačitý pocit. Tzv. "Landek-Park", jak se teď areál nazývá, směřuje k nějaké zvláštní verzi Disenylandu. Nejautentičtější částí bývalého dolu jsou nepochybně umývárny (otevřené bez vstupenky). Součástí tzv. velkého okruhu je zhruba půlhodinová návštěva podzemní expozice (v hloubce nějakých 6m) a asi stejně dlouhá prohlídka výstavy důlního záchranářství. Ne, že by tu nebylo nic zajímavého, ale ve srovnání s hornickm muzeem ve Vinařicích u Kladna...hmm. Tam se dočkáte více než dvouhodinové vycházky s erudovaným výkladem místního horníka, to vše za 40 Kč na osobu, přičemž  toho uvidíte a uslyšíte o dost víc. Mám podezření, že "Landek-Park" je pro někoho spíš mašina na peníze: vstupné zde věru není lidové, ani pro pražáky. Na druhou stranu, to co z dolu Anselm zbývá, stále stojí za to. Přinejmenším tu každému dojde, že v některých profesích se nadá odcházet do důchodu po šedesátce.

  

Zpět na lokalitu za branou. Od zmíněné sloje Neočekávaná pokračují směrem k východu další přirozené výchozy, které náleží k vyšším partiím petřkovických vrstev. V nich se opakovaně střídají vrstvy pískovců, šedých prachovců, jílovců, tzv. "kořenové půdy" s nakupením fosillizovaných kořenů rostlin, a sloje černého uhlí. Vrstvy jsou strmě ukloněny pod úhledm asi 70st. V bohaté suti lze snadno nalézt úlomky karbonské flory. Ty jsou staré kolem 325 mil let (pod svrchní hranicí Visé) a představují je fragmenty lepidodendronů, mesocalamitů či kapraďosemenných rostlin, např. Sphenopteris. Jedná se tedy o typické zástupce flóry karbonských močálů.

 

Přirozené výchozy zde byly odkryty tokem Odry a táhnou se v délce asi 2km. Na některých místech (např. poblíž soutoku Odry s Ostravicí) se uvádí i výskyt  fauny příslušející mořským horizontům. Zdejší močály se v karbonských dobách nacházely relativně nedaleko od pobřeží a byly opakovaně zaplavovány mořem. To podmiňuje tzv. paralický charakter ostravského souvrství, pro něž je typické prokládání vrstev vzniklých v prostředí kamenouhelných močálů typickými vrstvami mořských sedimentů ("mořská patra"). Tyto sedimenty dnes tvoří jílovce, v nichž se vyskytují mlži, plži i brachipodi. Ty se mi nalézt nepodařilo, ale přikládám několik exemplářů zmíněného karbonského rostlinstva.

Dopor. literatura: Gába Z., Hladilová Š., Houzar St. et al.: Geologické vycházky Českou republikou. Nakl. Karolinum, UK Praha, 2002. Vycházka č. 139, str. 292.

 

  

 
Housefit crossový trenažer pro domácí trénink